OUuu.. strašně dlouho jsem nic nepsal. Ale měl jsem na pilno a také jsem zcela změnil kariéru. Jaké to je začínat znova, ve starším věku?
Záleží z jaké situace se přesunujete. Někdo chodí deset let do jedné práce, bouchá si svoje osmičky a víkend pohoda. Pak změní firmu a pozici a najednou je vše jinak. Ale jen pár týdnů než si to sedne. Za dva tři měsíce opět chodí do práce, bouchá osmičky a o víkendu lehárko.
Z práce do práce to je vždy docela v pohodě. Samozřejmě, výrazná změna pozice ze začátku hodně bolí, ale principielně je pořád to samé. U mě to však bylo úplně jinak.
Dělal jsem si pěkně doma na počítači. Jednoduší věci na internetových stránkách. Měl jsem na starost několik webových magazínů, kde jsem formátoval nově napsané články.
Všechno se ovšem výrazně změnilo, když mi objevili NEMOC. Jednoduše řečeno, nemůžu dělat práci, kde celý den sedím za kompem. Tečka. Doktor prostě zakázal. Sesypal jsem se. V pětatřiceti jsem v poklidu pracoval doma, na živnosták se slušným příjmem a najednou někdo řekne STOP!
Po pár týdnech, kdy jsem musel podstoupit rehabilitační pobyt s páteří jsem se vrátil domů a přemýšlel co dál. Nesmím moc sedět, spíše se pohybovat či ležet. Jako profi spáče by mě asi nikdo nechtěl. Musel jsem se tedy rozhodnou pro fyzickou práci. Jsem manuálně poměrně dost zručný, ale dělat rukama se mi nikdy nechtělo. Takže jsem vybíral tak, abych z toho měl aspoň dost peněz.
Vyhrála to instalateřina. Není k ní potřeba oficiální vzdělání, základní věci se naučíte hned a obvykle se pracuje uvnitř. Takže nejste omezeni nepřízní počasí. Doba byla ideální. Zvedl jsem telefon a volal do firem, kde by mě vzali. Přestože jsem nic neuměl (fakt, maximálně utáhnout kohoutek), vzali mě ve třetí volané firmě. Sice za mrzký peníz, ale příslib zvýšení po zaučení.
Nyní dělám tři měsíce a myslím že umím více než mladíci z účňáku, co jsou tam rok. A věřím, že časem se i osamostatním, protože nejsem žádný blbec a dá se se mnou dobře domluvit. Když vidím, jak starší chlapi jsou domluvení a přijedou z brutálním zpožděním nebo vůbec.. a neřeší to. Protože mají tolik práce, že jim pár nasraných lidí je úplně jedno. Řemeslníci jsou holt nyní nedostatkové zboží a jejich chování k zákazníkům o tom vypovídá.
Takže když budu trochu milý a ochotný, tak můžu být klidně i drahý. Lidi si za kvalitu rádi připlatí.