Ráno se vzbudím a pročítám si pohodlně v posteli zprávy a všude na titulkách je ta skvělá zpráva o vítězství Ledecké v obřím slalomu. Je to tu. Prozatím Ledecká jezdila dobře, ale nikdy ne na stupně vítězů. Před závodem bylo ticho a nedávala o sobě vědět. Trenér jen vyvracel spekulace novinářů, že má nějaké zdravotní problémy, když se neukazuje.
Ještě lepší než samotný sjezd bylo ovšem to divadlo kolem. Ledecká jela uprostřed pole, daleko za favorizovanými závodnicemi. Ty se průběžně předbíhaly na medailových pozicích, až se na první příčce usadila rakouská sjezdařka Anna Veith, v podstatě jistá svým vítězstvím. Další závodnice, které měly vyjíždět byly již podstatně slabší. Televizní stanice NBC jí dokonce uvedla jako vítězku závodu, za což se později museli omlouvat.
Ledecká po příjezdu do cíle nechtěla věřit, že vyhrála. Neradovala se, jen koukala na časomíru a čekala jestli se změřený čas změní.
Nyní se můžeme těšit za týden na její vystoupení ve snowboradingu, její hlavní disciplíně. Ale kdo, co je teď vlastně ta hlavní.